V sobotu 3.10.2026 se konal již XV.ročník, tradiční soutěže v přesnosti přistání – Dobětický Vánek o Putovní pohár PG klubu Krupka, který nese jména vítězů z jednotlivých ročníků.
Letos jsme zvolili dřívější termín i dřívější počátek a – dobře jsme udělali. Azuro, slunce a lehký JJV s bublinkami vytvořili ideální podmínky pro naše zápolení.
Celkem se registrovalo 17 pilotů – 14 z ČR a 3 z Německa, takže soutěž měla regulérní mezinárodní statut a mohla proběhnou i soutěž národních týmů. Proběhla soutěž i v kategorii Ženy, ovšem vzhledem k účasti 1 ženy byli bookmakeři v přijímání sázek zdrženlivější.
Cílová plocha byl opět vysekaný kruh s poloměrem 10 metrů, osazený cílovým terčem se středem, který tvořila zlatá Fidorka, která byla také okamžitou cenou pro každého atleta, který by zaznamenal její dotyk. Pásmo, dvě čiperné měřičky a jestřábí oko hlavního rozhodčího pak neomylně zaznamenali všechny výkony. O rostoucí úrovni dovedností soutěžících svědčí fakt, že již v prvním kole Mitch Fidorku rozšlápl a bohužel, rozmazal po terči. Proti rostoucí úrovni dovedností ovšem svědčí fakt, že i když závod plynule pokračoval, tak to byl nadlouho poslední kontakt kohokoliv s terčem. Pro mnoho pilotů byly i malé termické bublinky velkou výzvou a z cílové plochy učinily jediné místo na rozlehlé louce, kam nikdo nepřistával. Ovšem diváci se nakonec dočkali i čisté nuly v podání Pavla Doležala, to na terči naštěstí žádná další Fidorka nebyla. A byl to zároveň druhý a poslední kontakt kohokoliv se středovým kruhem o průměru 1metr. A tím, že jsme měřili výkony pouze v cílové ploše o poloměru do 10 metrů, ušetřili jsme rozhodčím i měřičům podstatnou část práce. Více úsilí ovšem vynaložil Jarda Huňa, který obětavě pomohl jednomu zahraničnímu závodníkovi, který nám po startu „zmizel z radaru“. Lépe řečeno, pátrání vyvolal přebývající párek v hrnci a chybějící záznam druhého pokusu. Smutný hrdina umístil své křídlo na jasan, který obývala i partička sršní. Toto soužití se však podařilo vyřešit beze ztrát, křídlo bylo sejmuto, atlet vysvobozen a chladnoucí párek pak potěšil přihlížejícího jezevčíka.
Nicméně tradiční odhodlání účastníků, trefit se co nejlépe, vygenerovalo 2 kontakty se stromy, několik lehkých pokusů o přetažení a několik táhlých smýkaných přistání. Naštěstí se letos vše obešlo bez nutnosti vyhledat lékařskou péči a plně postačil například čaj s rumem. Zde pořadatelé konstatují, že po loňském ročníku, který se konal za chladného počasí a poptávka po teplém čaji byla vysoká, tak naopak v letošních přívětivých teplotách, čaj konzumoval pouze jeden účastník se žaludečními obtížemi, ale jinak se významně zvýšila poptávka po rumu, jehož teplotu nikdo neřešil.
A zde děkujeme tradičnímu realizačnímu týmu, díky jehož nasazení snad všechno proběhlo ke spokojenosti závodníků. Spolu s konzumovaným občerstvením a krásným slunečním dnem panovala dobrá nálada i mezi těmi, kteří jako každý rok, i letos, „naprosto překvapivě“, šlápli trochu vedle.
Podnik tradičně vyvrcholil slavnostním ceremoniálem a vyhlášením výsledků.
Díky všem za krásný den a třeba – příští rok na viděnou.
PG Krupka
